Osobnosti

Osobnost (25) - Zdenka ŠAFÁŘOVÁ (Černá)

25.1.2013

Osobnost 25 – Zdeňka Šafářová, rozená Kuběnová a poprvé provdaná Černá

 

Narodila se ve Vyškově, kde současně s nástupem do základní školy začala docházet do místního Sokola a  získala základní pohybové dovednosti pro další sportování. V roce 1936 se rodina Kuběnových přestěhovala do Prahy-Karlína, kde Zdena vystudovala Obchodní akademii. Při studiu se začala věnovat lehké atletice a volejbalu a v obou sportech reprezentovala školu na středoškolských hrách. Po maturitě začala hrát volejbal závodně za ženy Čechie Karlín a provdala se za svého trenéra Františka Černého. Její hráčské kvality neunikly pozornosti internacionála a trenéra žen Sparty Praha Josefa Svobody, který ji přivedl na Letnou.

Za Spartu hrála v letech 1949-1952 a zažila její dvojí přejmenování. Nejprve na Sokol Bratrství Sparta a podruhé na Spartak ČKD Sokolovo. Družstvo žen převzal po J. Svobodovi významný svazový funkcionář ing. Vladimír Míka, pod jehož vedením se Sparťanky probojovaly mezi tehdejší ženskou elitu a největším úspěchem bylo 3. místo na MR 1952 ve Zvolenu. To již Zdena reprezentovala ČSR a spolu s ní za Spartu hrály další reprezentantky: Alena Čadilová, Jindra Holá, Alena Nečasová-Ursínyová, Růžena Svobodová-Příhodová a Zdena Zaplatílková-Jílková.  

V roce 1953 došlo k další reorganizaci naší tělovýchovy a sportu (TVS), jeho řízení bylo odebráno Československé obci sokolské (ČOS) a převzal jej stát prostřednictvím Státního výboru pro TVS a jeho krajských a okresních výboru. Ustaveny byly resortní Dobrovolné sportovní organizace (DSO) a na základě nového zákona byli všichni sportovci povinni startovat podle svých profesí za některý z resortních DSO. Pro „úředníky“ státních institucí byly zřízený DSO Slovan a vedení naší ženské volejbalové reprezentace přišlo s nápadem soustředit všechny kvalitní pražské volejbalistky s tímto povoláním do jednoho týmu, založeného za tímto účelem při SV TVS. Vznikl tak Slovan SV TVS Praha a Zdena Černá byla do tohoto týmu také povolána. Sešla se zde s dalšími reprezentantkami – Drahuší Křížovou-Kopovou, Lenkou Kučerovou, Bělou Štulcovou-Paclíkovou a Zdenou Zaplatílkovou-Jílkovou. Družstvo si zajistilo postup do zkušebního ročníku celostátní 1. ligy, kde skončilo na 6. místě. Na základě protestů většiny tradičních klubů (kteří povinností startovat za resortní klub ztratily řadu hráčů a hráček) došlo již po roce ke zrušení této povinnosti a hráči byli uvolňováni zpět do svých mateřských klubů, resp. mohli přestoupit do kteréhokoliv jiného. Tým Slovanu SV TVS se defakto rozpadl, když jeho nejlepší hráčky zase odešly.

Zdena šla za svým manželem Františkem Černým do ligového Tatranu Baraba (od roku 1955 Tatran  Střešovice), který zde získal trenérské angažmá, a hrála zde v letech 1954-1956 nejvyšší soutěž (6. a 5. místo). Spolu s ní další reprezentantky Broňa Dostálová-Hrbková, Lenka Kučerová, Líba Kyselková-Herštová, Bobina Lútočková a Jarka Mathauserová. Když byl její manžel (podstatně starší, než ona a již vážně nemocný) nahrazen ve Střešovicích vycházející trenérskou „hvězdou“ Antonínem Kyndrem, přijala nabídku trenéra Josefa Češpivy a šla pomoci jeho týmu žen Spartaku Avia Čakovice udržet ligovou příslušnost.

Za Avii Čakovice hrála v letech 1957-1958, resp. v roce 1958 to již byl Spartak ČKD Stalingrad s kurty na vysočanském Tyršově cvičišti, kam trenér Češpiva tým žen z Čakovic převedl. Ligovými posilami družstva se spolu se Zdenou Černou staly další zkušené internacionálky Jarka Brožová a Lenka Kučerová a jeho smečařskou oporou byla mladá reprezentantka Soňa Šedivá-Holubová.

V reprezentaci se Zdena Černá objevila poprvé na ME 1950 v Sofii (bronzová medaile), kam nebyl z politických důvodů puštěn trenér našich žen Zdeněk Liška a oba naše výběry (muže i ženy) na turnaji koučoval trenér mužů Jan Fiedler. Druhou medaili (tentokrát stříbrnou) si Zdena přivezla ze Světových akademických letních her (SALH), které v roce 1951 proběhly v rámci Světového festivalu mládeže a studentstva ve východním Berlíně. S reprezentací se rozloučila další bronzovou medailí na MS 1952 v Moskvě. Společně s další nahrávačkou Bělou Štulcovou-Paclíkovou patřila v té době k oporám a tvůrcům hry našeho výběru a stejně jako Běla vynikala obětavou hrou v poli.  

K volejbalu přivedla i svou dceru Zuzanu provd. Jarmarovou, která si zahrála 2. ligu za Čechii Karlín a za Vysokou školu zemědělskou (VŠZ Praha - dnes ČZU), kde získala inženýrský titul.

Zdeněk Vrbenský, 17. ledna 2013

(25)SAFAROVA(Cerna)_Zdenka.jpg
(25)afov_Zdeka.pdf