Osobnosti

Osobnost (29) - Jaroslav VÉVODA

8.3.2013

 

Narodil se ve Vídni, kde jeho otec pracoval jako krejčovský dělník. Ve Vídni absolvoval obecnou školu a první 4 roky reálného gymnázia, které dokončil v Praze maturitou v roce 1942. Na podzim 1945, tj. hned po skončení války,  zahájil studium na Přírodovědecké fakultě UK, ale školu po třech semestrech opustil a živil se jako úředník v jinonické Waltrovce. V roce 1946 získal místo tělocvikáře na Baťově průmyslovce ve Zlíně, kde učil až do nástupu vojenské služby v roce 1947. Povolán byl k 28. pěšímu praporu se sídlem na pražském náměstí Republiky a po absolvování kurzu „armádního osvětového pracovníka“ (tzv. politruka), byl v roce 1948 převelen k jednomu z tělocvičných oddílů nově ustaveného Armádního tělocvičného klubu (ATK). Zde zahájil kariéru sportovního funkcionáře, trenéra, metodika a později významného volejbalového diplomata.

Po odchodu z vojny v roce 1949 se stal lektorem Tyršovy ústřední školy ČOS a současně funkcionářem Ústředí odbíjené ČOS. Připomeňme, že v roce 1948 došlo ke sloučení tělovýchovy a sportu pod Čs. obcí sokolskou, která až do roku 1952 řídila činnost všech sportovních svazů. V roce 1949, kdy náš svaz pověřila FIVB pořadatelstvím 1. MS mužů a 1. ME žen v Praze na Štvanici, byl Jaroslav Vévoda přidělen k našim reprezentantům jako osvětový pracovník, tj. v rámci jejich závěrečného soustředění ve Střekově u Ústí n. L. vedl politická školení. Dodejme, že Jaroslav byl od roku 1945 členem KSČ, předurčoval jej k tomu jeho dělnický původ, v komunistické ideály tehdy upřímně věřil a stranické soukolí jej později (jako řadu jiných věřících) semlelo a „za zásluhy potrestalo“.   

V roce 1951 se vrátil do ATK, kde již jako zaměstnanec MNO pracoval postupně jako velitel sportovní čety Útvaru armádní tělesné přípravy, jako první trenér fotbalistů ATK (teprve po něm přišli Vejvoda a Kolský) a konečně jako člen vědecko-metodické skupiny oddílu reprezentantů. Z ATK resp. od roku 1953 již ÚDA Praha odešel v roce 1956 do Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport, kde se stal vedoucím Sportovního oddělení. Opět připomeňme, že SV TVS byl ustaven zákonem č. 71 z prosince  1952 a jeho prostřednictvím převzal od „sokolů“ (ČOS) řízení sportu sám stát. V roce 1957 došlo k ustavení známého a dodnes existujícího ČSTV, kde J. Vévoda zastával významný post vedoucího Oddělení sportů „číslo jedna“, tj. sportů olympijských s přednostními prioritami.

Jak bylo zmíněno ve druhém odstavci, Jaroslav začal s volejbalovým svazem (Ústředím odbíjené ČOS a později Ústřední sekcí odbíjené SV TVS a ÚV ČSTV) spolupracovat již v roce 1949 a při dalším pražském šampionátu v roce 1958 (ME mužů a žen) již byl předsedou Organizačního výboru. V rámci této akce proběhl v Praze i kongres FIVB, při kterém se Jaroslav spřátelil s jejím předsedou Paulem Libaudem a stal se (přesný rok bohužel neznáme) členem Komise pravidel FIVB. V této komisi jsme měli zastoupení od jejího vzniku v roce 1947, jejím prvním předsedou byl J. Cabalka,   jejím členem ing. Vladimír Spirit a je možné, že Jaroslav Vévoda byl do ní kooptován po úspěšném průběhu ME 1958. V roce 1966 J. Vévoda přešel do Sportovně organizační komise FIVB (uvolněný post v Komisi pravidel po něm obsadil František Stibitz – to již Jaroslav dokázal „zařídit“), od roku 1968 byl předsedou SOK a v letech 1968-1972 (možná až do roku 1974?) byl viceprezidentem FIVB. Současně stoupal i v domácí svazové hierarchii: v letech 1964-1968 byl předsedou Mezinárodní komise ČSVS a v letech 1968-1972 předsedou svazu.

O všechny posty jej připravila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a jeho „vlažný postoj“ k této události. V rámci následující normalizace byl postupně odvolán ze všech funkcí na ÚV ČSTV, ve volejbalovém svazu i FIVB. Zemřel „zapomenut“ v Praze v roce 1991 ve věku 66 let.

Zdeněk Vrbenský, 7. 3. 2013

(29)Vvoda_Jaroslav_vizitka.pdf
(29)VEVODA_Jaroslav.jpg