Osobnosti

Osobnost (32) - Jindřiška HOLÁ

12.4.2013

Osobnost 32 – Jindřiška Holá, roz. Batková

 

Rodilá Pražačka, své dětství a mládí prožila na Smíchově, kde vychodila měšťanskou školu s dvouletou odbornou nástavbou pro administrativní práce. Odmala byla členkou Sokola Smíchov, za války SK Staropramen a kromě klasické sokolské gymnastiky se začala věnovat v létě volejbalu, v zimě basketbalu a byla talentovanou lyžařkou. V zimní části poválečného Všesokolském sletu v roce 1948 reprezentovala Sokol Smíchov ve sjezdových disciplinách.  

Letní měsíce prožívala se sportem na Císařském ostrově, kde měl loděnici a další sportoviště SK Staropramen a kde se seznámila se svým budoucím manželem Vladimírem Holým – tehdy reprezentantem ČSR v kanoistice. Jak bývalo u vodáků zvykem, hráli s oblibou volejbalové debly a v případě nouze mezi sebe brali Jindru a další smíchovské volejbalistky. Když se družstvo žen SK Staropramen přihlásilo po válce do svazových soutěži, stal se kanoista Holý jejich prvním trenérem. Největšího úspěchu dosáhly v roce 1950, kdy skončily na MR v Jilemnici na 6. místě. Kromě Jindry Batkové začínaly ve Staropramenu další později známé ligové hráčky - Dana Bryndová, Anička Fritzová, Helena Hospodská, Jarka Johanovská či Jarmila Slavíková.

V roce 1951 přešla Jindra do Sparty Praha, resp. již Spartaku ČKD Sokolovo, se kterým získala na MR 1952 ve Zvolenu bronzovou medaili za 3. místo. Družstvo vedl významný svazový funkcionář ing. Vladimír Míka a na Letné se mu sešla celá šestka reprezentantek. Kromě Jindry ještě Alena Čadilová, Zdena Černá, Alena Nečasová-Ursínyová, Růžena Svobodová-Příhodová a Zdena Zaplatílková-Jílková.

V roce 1953 byly v rámci reorganizace tělovýchovy ustaveny resortní DSO a sloučením několika klubů Prahy 1 se sportovišti na Štvanici vznikla nová DSO Slavoj Odívání s napojením na podnik Pragoděv. Základem nového týmu se staly hráčky Sparty, které přešly po dohrání soutěže 1953 z Letné na Štvanici i se svým trenérem Míkou. Již v roce 1954 skončily v Plzni na MR druhé a tento úspěch zopakovaly i v roce 1955, kdy se soutěž hrála poprvé jako celostátní 1. liga. V obou případech rozhodoval o Mistru ČSR při stejném počtu bodů až celkový poměr setů a ten měly v roce 1954 lepší hráčky Tatranu Valašské Meziříčí a v roce 1955 hráčky ÚDA Praha. V roce 1956 již hrálo družstvo na Štvanici pod názvem Slavoj Praha (tj. již bez patronace Pragoděvu) a až do konce 50. let patřilo mezi nejlepší ligové týmy. Získalo celkem čtyři 2. místa (1954, 1955, 1958 a 1959), 3. místo v roce 1956 a mistrovský titul v roce 1957. V roce 1955 převzal družstvo od ing. Míky reprezentační trenér Metoděj Mácha a přivedl další posily z řad reprezentantek. Kromě  jmenovaných hráček ze Sparty (s výjimkou Zdeny Černé, která odešla do Tatranu Střešovice) to byly ještě Lenka Kučerová, Božena Lútočková a Jarka Mathauserová, později Vlasta Břízová-Poláková, Hanka Kolínská-Pavelková, Drahuše Křížová-Kopová a Jarka Šindelářová-Tolarová.

V 60. letech došlo k postupnému omlazování kádru Slavoje Praha a začala se prosazovat nová generace reprezentantek. Některé z nich si oddíl vychoval sám zásluhou dlouhodobé a kvalitní trenérské práce Bobiny Lútočkové, Jirky Krippnera či Zdeňka Zlatníka. Jednalo se o reprezentantky Naďu Pražanovou, Annu Smíškovou-Pletichovou-Vrbovcovou a Evu Širokou, z dorostu Žižky Praha přišla Jitka Senecká, z Plzně Věra Štruncová. Jindra Holá s nimi hrála nejvyšší soutěž do roku 1963 a potom ještě několik sezon 2. ligu za B-tým. Současně začala působit jako cvičitelka kondiční gymnastiky a tehdy módního aerobiku. Nejprve při Slavoji Praha (v tělocvičnách V jámě a v Týnské ulici, kde měl Slavoj Praha sekretariát), později v klubu TAURUS při Strojní fakultě ČVUT, kde později jako recepční vypomáhala až do konce svého života.  

K volejbalu se vrátila ještě v 70. letech a přidala se s partě bývalých reprezentantek z různých pražských oddílů, které jako B-tým Slavie Praha IPS startovaly v 1. třídě Přeboru Prahy. Své o jednu až dvě generace mladší soupeřky doslova „válcovaly“ a svým věkovým průměrem psychicky deptaly. Soutěž několikrát vyhrály a postup do 2. ligy přenechávaly dalším týmům v pořadí.  

Nutno ještě zmínit, že již v roce 1954 se Jindřiška stala sekretářkou nově ustaveného Slavoje Praha, v této funkci pracovala až do důchodového věku a současně se stala „duší“ volejbalového oddílu jako jeho dlouholetá předsedkyně a hospodářka. Ke sportu přivedli s manželem obě své dcery, starší z nich Jindra závodně plavala, hrála 2. ligu volejbalu a při studiu FTVS se seznámila a později provdala za Petra Musila – syna slavného Josefa „Buldy“ Musila. Mladší Yvona hrála závodně a dodnes hraje rekreačně tenis. Přísloví o jablkách, která nepadají daleko od stromu, se i v tomto případě potvrdilo.

Zdeněk Vrbenský, 20. 3. 2012

(32)Hol_Jindika_vizitka.pdf
(32)HOLA(Batkova)_Jindriska.jpg