Osobnosti

Osobnost (5) - Alena ČADILOVÁ

28.6.2012

Osobnost 5 - Alena Čadilová

            Tato, mladším generacím pravděpodobně neznámá reprezentantka, se narodila a mládí prožila v rodinném činžáku na Žižkově a od školních let byla aktivní členkou místního Sokola. Její sportovní aktivity a volejbalové začátky za Protektorátu nejsou bohužel známé. Po válce a obnovení činnosti Sokola začala hrát volejbal závodně za Sokol Žižkov, kde si ji všiml internacionál a trenér žen Sparty Praha Josef Svoboda a v roce 1948 přivedl na Letnou. Okamžitě se zařadila mezi smečařské opory družstev Sokola Bratrství Sparta resp.  Spartaku ČKD Sokolovo (jak se názvy AC Sparta při reorganizacích tělovýchovy postupně měnily), která v té době patřila mezi nejlepší v republice. Po Josefu Svobodovi družstvo převzal ing. Vladimír Míka a kromě Aleny v něm měl dalších pět reprezentantek: Jindru Batkovou-Holou, Zdenu Kuběnovou-Černou, Alenu Nečasovou-Ursinyovou, Růženu Svobodovou-Příhodovou a Zdenu Zaplatílkovou-Jílkovou. Již v roce 1948 byla Alena Č. společně se svou klubovou nahrávačkou Zdenou Zaplatílkovou (hrál se ještě systém dvojic) zařazena do výběru ČSR, který na Balkánsko-středoevropských hrách v Sofii skončil bez porážky na 1. místě. Pod vedením Anny Stibitzové naše reprezentantky porazily postupně Polky, Maďarky, Bulharky, Rumunky i Jugoslávky a v exhibičním utkání také mužský výběr italského Terstu, který skončil v kategorii mužů na posledním místě (vyhrál ji také náš výběr). V roce 1949 startovala na prvním ženském ME v Praze, kde naše volejbalistky podlehly až ve finále Sovětkám (sety 0:3, míče 10, 14, 11 – hráno ještě do 15). V roce 1950 startovala na mezinárodním turnaji, uspořádaném v Praze na Štvanici v rámci 2. kongresu Mezinárodního svazu studentstva. Naše ženy na něm porazily Rumunky a prohrály se Sovětkami.

            Po válce začala studovat Pedagogickou fakultu UK, dokončila ji s aprobací tělocvik + zeměpis, svou kantorskou dráhu zahájila na ZŠ v Dolních Chabrech a od roku 1953 byla asistentkou na KTV UK. Díky vysokoškolskému studiu byla také členkou akademického výběrů ČSR, se kterým startovala na třech Světových akademických letních hrách (SALH). Poprvé v roce 1947 v Paříži, kde naše ženy sehrály pouze exhibici s domácím výběrem (další přihlášená družstva nepřijela) a pak už jenom fandily našim mužům, kteří se v Paříži stali akademickými mistry světa. Na dalších dvou SALH (1949 v Budapešti a 1951 v Berlíně) si naše ženy i Alena Č. již zahrály a vybojovaly stříbrné medaile.

            Po reorganizaci tělovýchovy v roce 1952 a ustavení resortních DSO (neboli Dobrovolných sportovních organizací) se stala členkou DSO Slavia VŠ Praha, určené pro resort školství. Stejně jako ona se zde ocitly „dobrovolně“ i další reprezentantky, např. Lútočková, Šindelářová-Tolarová či Špelinová. Ze zdravotních důvodů byla Alena Č. nucena hraní zanechat a vystřídala Josefa Polívku na postu trenéra tohoto ligového družstva žen. Své svěřenkyně zcela nečekaně opustila po srdečním selhání v září 1959 ve věku pouhých 32 let.

Zdeněk Vrbenský, 18. 6. 2012

(5)CADILOVA_Alena.jpg
(5)adilov_Alena_vizitka.pdf